Rodokmeny.online

genealogický rozcestník

Vrchnostenská (patrimoniální) správa

Panství či velkostatek

  • německy Herrschaft, latinsky dominium
  • název velkostatek se objevuje především po roce 1848 (zrušení poddanství)
  • majitel panství byl zapsán v Zemských deskách – byl jim buď šlechtic, církev nebo král (stát)
  • půda na panství se dělila na dva typy – rustikál a dominikál
    • rustikál – byla dědičně (emphyteuticky) pronajata poddaným
    • domnikál – byla obhospodářována vrchností, do reforem Marie Terezie nebyl zdaněn

Správa panství

Regent – též inspektor, administrátor, vrchní hejtman; pokud šlechtic vlastnil více panství, na starosti je měl právě regent

Panská kancelář – mě na starosti správu velkostatku, v jejím čele stal hejtman, později správce a od 18. století ředitel

  • hospodářský chod velkostatku
  • správa poddaných – soudní, policejní a správní agenda
  • přenesené státní povinnosti – výběr daní, verbování vojska, správa a stavba komunikací

vybírání kontribucí (tj. daně pro stát)

Úředníci velkostatku

  • Hejtman – též úředník, správce, pan vrchní, Oberamtmann, od 18. století direktor či ředitel panství;
  • Purkrabí – původně vojenský velitel hradu. Spadal pod hejtmana; nejvyšší správce zámku a budov a jednotlivých provozů a živočišnou výrobu
  • Obroční či obilní písař – též obročí, obročník, obilní písař, Kornschreiber, Getraideschreiber, Kastner – kontroloval a vedl podrobné záznamy o obilí ve stodolách, při žních, svážení, ukládání sena, vydávání zrna na mletí, vaření piva nebo krmení; staral se prodej, přebytečného obilí, případně odkup od poddaných
  • Důchodní písař – též Rentschreiber, Rentmeister, důchodní – vybíral důchody z celého panství od poddaných a ostatních úředníků (činže, úroky, peníze za pronájmy, naturálie, živočišné produkty či drůbež nebo dobytek); vyplácel mzdy úředníků,. řemeslníkům služebníkům, čeledi a dalším pracujícím.
  • Sirotní písař – starost o majetek sirotků na panství, jemuž byla o sirotky svěřena péče
  • Kontribuční písař – staral se o včasné placení a daní, nedoplatků, dohlížel při žních
  • Účetní – též knih vedoucí, Buchhalter – finanční správce; podřízen hejtmanovi
  • Kontrolor – evidence o dvorech a účtech
  • Soudní a právní znalec – aktuář, justiciár – objevují se od 2. pol. 18. stol
  • Vrchní šafář – dozíral na jednotlivé dvory, lesy a rybníky; podléhali mu šafáři a jejich čeládky

Hospodářské obory

Pivovarnictví

  • Pivovarský písař – v případně potřeby úředník vyhrazený pro pivovar, na rozdíl od sládka měl na starost o účty, záznamy, počty sudů a podobné věci správy
  • Sládek – též Breuer, starší, sladovník starší – měl na starost přípravu a vaření kvalitního piva, zajištění dříví, chmele, sladu a případně starost o chmelnice

Lesnictví

  • Lesní ředitel – též lesmistr, fořtmistr, Oberwaldfortmeister, Forstheger
  • Lesník – též fořt, fořknecht, Waldknechte –
  • Hajný – též Unterheger – dohlíželi na lesy a pole, případně dopadení pytláků

Ovčáci

Jak můžeme i z matrik zjistit, postavení ovčáků bylo hierarchizované:

  • Polní mistr – vedoucí a odpovědný hospodář na ovčíně
  • Meisterknecht – mistrův zástupce a pacholek
  • Masterknecht – krmič ovcí
  • Lämmerknecht – krmil a ošetřoval jehňata
  • Hammelknecht – ovčácký pacholek, který ošetřoval skopce, tzv. „skopař“
  • Zutreiber – pohůnek, pasák – stál na nejnižším stupni

Více k tématu:

Panský statek, poplužní dvůr

  • neměcky Maierhof, Vorwerk latinsky praedium, česky též popluží (vychází ze staročeské měrné jednotky)
  • ke dvoru patřila panská (vrchnostenská, dominikální) půda
  • ve dvoře pracovalo cca 5-20 osob, kteří se starali o ustájený dobytek
  • v čele stál šafář, který rozděloval práci podřízeným (ovčáci, skotáci, sviňáci, pacholci, děvečky, ..)

Personál velkostatku

  • Šafář – též Shaffer, Schaffner – správce panského dvora, nadřízený čeledi a též rozděloval práci poddaným s robotní povinností; vybíral si jej majitel panství a jedním z jeho předpokladů bylo, že měl umět dodržet na statku pořádek (rekrutovali se např. z řad vojáků) a organizovat všechny práce; často se k práci postupně propracoval; aby mohl statek spravovat, uměl číst a psát, ale nesuploval práci písaře; měl služební byt (jeho rodina nespala spolu s čeledíny) a jeho plat byl cca 3x vyšší než čeledínů; ve společenském postavení se řadil hned za bohaté sedláky; stávalo se, že často měnil statky, aby se předešlo možné korupci a nekalým činnostem
  • Šafářka – starala se povětšinou o zázemí statku, o čeleď a o děvečky
  • Pojezdný – nižší úředník, buď nahrazoval přímo purkrabího nebo byl jeho pomocníkem a vykonával hospodářskou část agendy – objížděl panství a informoval se o stavu a hospodaření jednotlivých provozů a také sedláků
  • Poklasný – pomocník správce statku/dvora (organizoval a řídil práce čeledi, staral se o koně, zem. výrobu a chod hospodářství); dohlížel na uskladnění a prodej obilí
  • starající se o zvířata: skoták, sviňák, ovčák, hříbek
  • Porybný – též fišmistr, fišmajstr – správa rybniční a říční soustavy
  • Štutmistr – správa stájí
  • Čeleď, děvečky, pacholci, pohůnci, děvečky

Části statku

  • ratejna – též čeledník – místo ubytování několika rodit čeledníků
  • chlévy, maštale
  • sýpka a stodola

Zdroje

Poslední aktualizace:

,