Rychtář

• též šoltys, šulc, fojt, iudex, Schultheiss
• původně se jednalo o dědičný úřad, po 15. století již jmenováni vrchností
• stali se mezičlánkem mezi vrchností a poddanými – tzv. úřední ten
• byl zbaven robotní povinnosti, získal i některá práva (např. k výčepu piva, provozování masných krámů)
• Výroční soud – konal se nejprve třikrát ročně, později jen jednou, na obecních soudech mohl řešit drobné spory; většina soudní agendy spadalo pod vrchnostenskou kancelář

Pudmistr, purkmistr

• funkce se vyvinula z předsedy městské rady a byl zástupcem obce, na rozdíl od rychtáře, který byl zástupcem vrchnosti, nicméně v průběhu času se tyto role a jejich vzájemné postavení měnili
• byl volen veřejně (buď přímo na vesnice nebo i ve vrchnostenské kanceláři); hlasoval vždy zástupce domu s „volebním právem“ (tedy často jen sousedé); z volby byly vyloučeni domkáři, obecní nájemníci (kováři, řezníci, pastýři) a duchovní
• na rozdíl od rychtáře byl měněn často

Mladší pudmistr

.

Konšelé

• též přísežní, šéfové, Geschworene, Gerichtsgeschworene
• bývali voleni ve 12členném složení

Obnovování obecních rad

v polovině 18. století k obnovování docházelo každá rok

1850

Místní obce

• Obecní výbor – zastupitelstvo, volené
• Obecní představenstvo – rada
• Starosta